PROJEKCE

Karta na každý den:

1. PROJEKCE nám dnes přináší sklon k tomu, abychom okolní svět viděli svými vlastními brýlemi. Projikujeme si naše představy, touhy a obavy na vnější svět a pak si myslíme, že to jsou okolnosti, které nemůžeme změnit. Jistě, že vnější situaci jako takovou máme jako jedinec omezenou šanci změnit. Ale svůj úhel pohledu a svoje vnímání změnit můžeme, to je jen na nás. Pokud nám dnes něco vadí, podívejme se do svého nitra, proč se mě to tak dotýká? Vnější situace je pouze spouštěč, který brnká na naši vnitřní strunu emocí. Pokud mě dnes někdo naštve, co to vypovídá o mně? Jakého mého bolavého místa se ten dotyčný člověk dotkl? Můžu situaci vyřešit tak, že změním svůj úhel pohledu, nebo je nutné, abych "vnější zlo" eliminoval?

Dnes si uvědomme, že to, jak vnější události vnímáme, je více závislé na nás samotných a našem úhlu pohledu, než na událostech jako takových. Úhlů pohledu na jednu a tu samou událost je tolik, kolik existuje lidských bytostí. Měnit vnější události je těžší, než změnit svůj úhel pohledu. A o to se dnes pokusme.

2. Dnešní den nám přináší energie karty PROJEKCE. Jak už název napovídá, dnes vidíme okolí a situace kolem nás svými vlastními brýlemi. Nevidíme, co se skutečně děje, ani proč se to ve skutečnosti děje. Jsme ovlivnění svým vlastním názorem a svými vlastními zkušenostmi a dnes je nám velmi zatěžko se od svého zkreslujícího úhlu pohledu oprostit. Pomůže nám, když si tuto skutečnost uvědomíme a vezmeme v potaz, že ne všechno, co se kolem nás děje, je takové, jaké se nám na první pohled zdá. Pokud nás něco rozčiluje, v první řadě se zeptejme, jak to souvisí se mnou a mým nastavením, než budeme nadávat na druhé "jak tohle mohli udělat"? Okolí souvisí s námi osobně víc, než dokážeme připustit. Minimálně naše interpretace okolí.

Události kolem nás dnes vidíme zkresleně podle našich vlastních zkušeností. Dnes jde o to si uvědomit, že to, co kolem sebe vidíme, souvisí víc s námi osobně než s ostatními lidmi.

3. Dnes si dávejme pozor na to, co si myslíme o okolí a druhých lidech - myslíme si totiž, že víme, jací oni jsou, ale vidíme to, jací jsme my sami. Dnes nejsme schopni vidět skutečnost, ale vidíme svoje obrazy a projekce. Pochopíme to, pokud připustíme, že vnější svět odráží náš vnitřní svět - tj. cokoli vidíme venku, máme i uvnitř.

Někdy vidíme čistěji, a jindy vidíme jen odraz sebe samých... tak jako dnes. Takže, cokoli se nám dnes nelíbí, zeptejme se sami sebe - jak daná situace, kterou vidím nebo prožívám, souvisí se mnou? Nesouvisí moje reakce víc se mnou samotným, než s druhým člověkem, který ji vyjadřuje?

Dnes si uvědomme, že okolní svět vidíme přes svoje brýle a že ne všechno je takové, jaké se nám zdá. Většina věcí zobrazuje náš vnitřní svět. Změna tudíž neleží ve změně okolí, ale ve změně našeho vnímání a nás samotných.

4. Dnes jsme se vzbudili a svět vidíme jako projekci toho, co si myslíme a toho, co máme uvnitř sebe. Dnes nevidíme věci takové, jaké skutečně jsou, ale takové, jací jsme my sami. Nenadávejme proto na okolí a okolnosti, pokud se nám dnes nelíbí. Venku není nic, co by nebylo uvnitř nás.

Nevěřme dnes, že lidi a okolnosti, které vidíme, jsou skutečné, tak jak je vidíme. Naopak, my je vidíme takové, jací jsme my. Pokud se nám dnes něco nelíbí, nesnažme se změnit okolnosti, ale sami sebe, svůj úhel pohledu. Skutečnost bude stále stejná, ale náš úhel pohledu se změní. Změní se film, který promítáme - a tudíž se změní i ten, který vidíme na projekčním plátně našeho života.

Dnes si uvědomme, že svět kolem nás je pouze obraz toho, co máme uvnitř sebe. Nevydávejme energii na změnu okolí, nebude fungovat. Změňme sebe a změníme celý svět.

5. Dnes nevidíme svět takový, jaký je, ale takový, jací jsme my sami. Naše mysl je jako projektor a okolí a ostatní lidé jako projekční plátno. Podobně jako v kině. Díváme se na plátno, vidíme film a myslíme si, že to, co vidíme, je skutečné. V určitou chvíli zapomeneme, že je to jen film, necháme se pohltit příběhem... stejně se nám to děje v životě. Zapomeneme, že film našeho života promítá naše mysl a venku je jen plátno, zrcadlo, které odráží nás samotné. Životních "filmů" je tolik, kolik je lidských myslí. Jen málo z nás je schopno si tuto skutečnost uvědomovat, a právě dnes máme tendenci na to zapomenout. Vzpomeňte si! Nezlobte se na postavy svého filmu, které nejsou skutečné, je to váš film... skutečné příběhy lidí a věcí okolo vás jsou jiné.

V důsledku "filmu" nevidíme věci takové, jaké jsou, ale takové, jací jsme my. Máme předsudky, očekávání, vzpomínky... a kvůli nim nemůžeme vidět situace a lidi skutečné! Vidíme pouze svůj film, který přehráváme stále dokola a dokola. Zastavme už film, odhoďme očekávání a předsudky... a pokusme se vidět svět takový, jaký skutečně je. Nepoužívejme tolik mysl, začněme používat srdce a cítit. V mysli máme film. V srdci máme schopnost "vidět" věci takové, jaké jsou - skutečně. A náš život se stane mnohem jednodušší.

Dnes nevěřte tomu, co vidíte - vidíte sami sebe. Uvědomte si to, abyste mohli vidět skutečnou pravdu.

Ukázkový výklad na vztah:

Ve vztahu k manželovi a jeho problémům neznamená nic jiného než to, že jeho a jeho problém nevidíte takový, jaký skutečně je. Nevidíte, jak to má on doopravdy.

To, co vidíte, jsou Vaše představy a Vaše projekce. Manžel s jeho problémem Vám ukazuje něco (situaci), co Vy sama nemáte zpracované (psychicky) a co Vás bolí. To, co Vy řešíte, není manželův problém, ale Váš problém. Neumíte unést dívat se na na nemocného manžela.

To neznamená, že by manžel nebyl nemocný...

Ale, z Vašeho úhlu pohledu, manželova nemoc je něco, co Vám ukazuje Vaše nezpracované bolesti. Připomíná Vám něco zřejmě z minulosti, co je pro Vás velmi obtížné přijmout.

Vaším úkolem je, přijmout manžela v jeho situaci takového, jaký je, i s nemocí. Léčba nemoci je v první řadě JEHO ODPOVĚDNOST, nikoli Vaše. Nemůžete ho změnit. To je jen na něm. Proto jsem psala, že pokud chce poradit on, musí mi napsat on.

Vím že je to těžké, ale nemoc v životě člověka má svoje místo, je to určitá informace - pro člověka, který je nemocný. Je to práce Vašeho manžela, aby přišel na to, co nemoc v jeho životě znamená. Vy to neuvidíte správně, protože si do něj promítáte vlastní nezpracované problémy. Přijměte jeho nemoc a nechte její řešení na něm. (Samozřejmě to neznamená se o něj nestarat atd. - jen ho nechtějte vyléčit víc, než chce on sám).

Přeji Vám hodně sil, vím že to není jednoduché, přijmout/srovnat se s tím, že milovaný člověk je nemocný a mít přitom pocit, že mu nemůžete pomoct. Ale je to tak.

Je-li vám tento článek k užitku, můžete jeho přínos ocenit zasláním finančního příspěvku na účet č. 670100 - 2206570462 / 6210. Děkuji.